Stejně jako i v loňském a předloňském roce, i letos bylo mnoho příspěvků věnováno dialogu mezi zadavatelem a řešiteli, dialogu manažera projektu se zainteresovanými stranami. Zcela novým tématem, které se v předchozích letech neobjevovalo, byl „vnitřní dialog“. Neboli jak porozumět sám sobě a uvědomit si, jak moc jakoukoliv komunikaci mezi lidmi ovlivňuje naše lidská podstata. Ať už z hlediska vzájemného pochopení, orientace a motivace lidí, směřování a vůdcovství.

V podstatě lze říct, že hlavní důraz většiny příspěvků souvisel s aplikací behaviorálních kompetencí. Dokonce i v bloku technical competences byl často kladen důraz na to, jak nástroje a techniky podporují „soft“ aspekty v projektech.

Více prostoru, než v předchozích letech bylo věnováno agilnímu přístupu při řízení projektů. A to nejen v IT projektech.

 

Ze zákulisí IPMA

Do rodiny IPMA byli přijati tři noví členové. Argentina, Malajsie a Belgie. IPMA tak nyní sdružuje přes 50 národních asociací.

Nový standard kompetencí projektového manažera ICB v. 4 by měl v příštím roce projít připomínkovým řízením a do platnosti by se měl dostat od roku 2016. Lze tedy předpokládat, že minimálně do konce roku 2016 bude probíhat certifikace podle stávajícího standardu.

Daří se navázat spolupráci s PMI. Na kongresu v Rotterdamu byla delegace této asociace, vedla se jednání a hledali se možnosti případné spolupráce.

Pro následující období byl zvolen nový prezident IPMA, Reinhard Wagner z Německa. Odstupující prezident Mladen Radujkovič z Chorvatska byl zvolen do role viceprezidenta. Reinhard chce pokračovat v práci Mladena – spolupráce s PMI a posílení IPMA jako globální organizace.

 

V letošním roce jsme neměli samostatný výstup na konferenci (na rozdíl od loňského roku, kdy jsme měli dva příspěvky). Na druhou stranu na setkání delegátů IPMA před kongresem měl náš člen Zdenko Staníček samostatný workshop na téma IPMA Intellectual Property versus MA’s Freedom of National Specialities Expression. Téma rozhodně žhavé a bouřlivé. Workshop minimálně poukázal na zatím nejasnou hranici, co je vhodné a dobré chránit a nastavovat „centrálně“ a co ponechat na svobodném rozhodnutí národních asociací.

Rotterdam_2014

 

Poslední zajímavost

Čeho jsme si všimli zejména, je dlouhodobý rozdíl mezi situací u nás a zahraničím ohledně rozšíření profese projektového manažera v oborech. V zahraničí je problematika řízení projektů velmi rozšířena v oboru stavebnictví a výstavba technologických celků. Například v soutěži EXCELLENCE AWARD byly, až na jeden projekt z kosmonautiky, všechny právě z těchto oborů. I na vlastním kongresu bylo mnoho příspěvků, které prezentovali zkušenosti právě z těchto oborů.

U nás je naproti tomu situace, kdy tyto obory profesi projektového manažera v podstatě neznají. Stavební inženýři, stavbyvedoucí a architekti se profesí řízení projektů téměř nezabývají, neznají ji.

Je toto směr, kterým by měla SPŘ působit? Proč na většině našich konferencí jsou prezentovány projekty zejména z oblasti IT?

 

Michael Motal